Stručná historie farnosti a kostela

Dochovaná písemná zpráva o Huštěnovicích je až z roku 1220, která sděluje, že obec byla majetkem cisterciáckého kláštera na Velehradě. Dějiny obce jsou tedy spjaty s dějinami cisterciáckého kláštera.

Posléze byly podle farních matrik přifařeny po dlouhé období do Uherského Hradiště. S největší pravděpodobností to bylo již v roce 1421, když se cisterciáci uchýlili do Uherského Hradiště po vypálení kláštera husity. Od té doby byla obec zastavována a téměř až do doby zrušení kláštera a ke klášteru plně nepatřila. V roce 1828 si občané Huštěnovic postavili malou kapli s oltářem sv. Anny na návsi pod starou školou. Bylo to na místě, kde už v 17. století byly vykopány základy pro stavbu kostela a byl tam nahromaděn stavební materiál. Ke stavbě kostela však nedošlo. Toto století bylo poznamenáno třicetiletou válkou, v roce 1663 to byly nájezdy tureckých hord a krátce na to v roce 1680 zasáhl vesnici mor, který ji téměř vylidnil. Souhrnem tohoto dění se podmínky na stavbu kostela ztenčily na minimum.

Až v roce 1872 se podmínky v obci zlepšily natolik, že se obecní výbor se souhlasem všech obyvatel vesnice usnesl o stavbě nového kostela z vlastních prostředků. Ihned byl pro tuto záležitost zvolen zvláštní farní výbor, který se měl zabývat přípravou stavby.

Do farního výboru byl zvolen J. E. Vitásek, člen řehole sv. Františka v Uherském Hradišti a čestný občan hradišťský, který zastával funkci předsedy výboru. Za členy výboru byli zvoleni: František Varmuža, Antonín Kašpárek, Hynek Adamčík a Antonín Veselý.

Stavba chrámu byla zadána stavitelskému mistru Josefu Schaniakovi z Uherského Hradiště. Dne 26. července 1873 byl slavnostně položen základní kámen nového kostela, který byl posvěcen P. Františkem Michalským, farářem v Uherském Hradišti. Rozpočet na stavbu kostela byl odhadnut na 33 362 zlatých. Ještě v tomto roce byla stavba ve smíšeném slohu, jak uvádí „Pamětní kniha“ pod střechou. Chyběly však peníze na dokončení stavby a vybavení interiéru chrámu. Za tímto účelem se konaly sbírky v obci i v obcích okolních. Za zmínku stojí dar císaře Ferdinanda Dobrotivého, který věnoval na kostel dar v hotovosti 500 zlatých. Sbírky vynesly celkem 3 000 zlatých a ve stavbě se pokračovalo.

Dne 10. července 1876 byla dokončena stavba věže, která je vysoká 39,82 m. Kostel je dlouhý 29,29 m, široký 10,43 m, vnitřní výška klenby je 6,82 m.

Dne 14. řijna 1876 byl postaven hlavní oltář sv. Anny. Oltář zhotovil Antonín Čuba řezbář z Přerova za 800 zlatých. Obraz hlavního oltáře namaloval Josef Zelený, malíř z Brna za 200 zlatých. Kazatelnu a lavice vyrobil stolař Bařinka ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Dne 8. dubna 1877 byly slavnostně zavěšeny na chrámovou věž nové zvony. Zvony byly ulity ve Vídni a byly posvěceny světícím biskupem Angererem. Byly pojmenovány: „Anna, Maria“, „Cyril a Metoděj“ a umíráček „Jindřich“.

Nový chrám byl slavnostně vysvěcen dne 26. července 1877 velehradským děkanem P. Josefem Vykydalem.

Na jaře 1910 po velkých potížích s vládnoucími pokrokáři v obci bylo po několikanásobných žádostech u arcibiskupské konzistoře a arcibiskupa Františka kardinála Bauera zřízena v Huštěnovicích expozitura Farního úřadu v Uherském Hradišti. Stalo se tak za velkého přičinění předsedy katolické národní strany Jana Býčka. Řízením expozitury byl pověřen hradišťský kaplan P. Jakub Hudeček, který byl předtím občany Huštěnovic několikrát o tuto funkci žádán.

V roce 1915 byl postaven nový kamenný kříž u silnice z Huštěnovic do Babic. Kříž je dílem Františka Zbořila ze Starého Města u Uherského Hradiště.

Od 1. 1istopadu 1915 vznikla po náročných jednáních v Huštěnovicích samostatná farnost vyfařením z Uherského Hradiště. Farářem byl potvrzen prozatímní duchovní správce P. Jakub Hudeček.

V roce 1923 byl zhotoven pomník padlým, který je současně hlavním hřbitovním křížem. Pomník byl zaplacen ze sbírek občanů a příspěvku z obecního úřadu. Je dílem akademického sochaře Julia Pelikána z Olomouce.

Dne 10. dubna 1930 byl kostel připojen na elektrickou rozvodnou sít a byla provedena světelná elektroinstalace. V témže roce byla zhotovena mřížka před presbytář. Kromě darů - předmětů pro vybavení kostela byla kostelu od nejmenovaného dárce věnována soška Pražského Jezulátka.

Na podzim v roce 1930 byly na kostelní věž nainstalovány věžní hodiny, které dodal Antonín Konečný z Jestřabic u Kyjova.

Dne 18. ledna 1937 zemřel první farář v Huštěnovicích P. Jakub Hudeček, děkan hradišťský a čestný kanovník kroměřížský. Na uvolněné místo nastoupil Richard Němčák do toho času farář v Buchlovicích.

Koncem září 1946 byl k varhanám nainstalován elektrický pohon. Před vánočními svátky v roce 1950 byl zakoupen nový Betlém.

Dne 6. května 1963 byl farář P. Richard Němčák přeřazen ve věku 79 let do Tučap u Polešovic. Na jeho místo byl dosazen P. Jaroslav Janík. V roce 1965 byl P. Jaroslav Janík přeložen do Šumic u Uherského Brodu. Na uvolněné místo byl dosazen P. Rudolf Matěna. P. Rudolf Matěna zemřel dne 2. října. 1972, na jeho místo nastoupil P. Jan Čechal, profesor, spirituál, arcibiskupský rada a druhý čestný kanovník v Huštěnovicích. Dne 20. září 1989 zemřel farář a čestný kanovník P. Jan Čechal. Farnost byla dána do správy P. Františku Adamcovi, faráři v sousedních Babicích. Dne 16. července 1992 nastoupil v Huštěnovicích nový farář P. Zdeněk Zlámal, který měl původně nastoupit na faru v Babicích výměnou za P. Františka Adamce. Z důvodu většího kostela a lepšího uspořádání fary si vybral uvolněnou faru v Huštěnovicích.

Pro své umělecké a architektonické hodnoty byl v roce 1995 kostel sv. Anny v Huštěnovicích prohlášen za kulturní památku.

P. Zdeněk Zlámal odešel ve svých  69 letech do penze a na jeho místo nastoupil dne 25. 7. 2009 P. Dr. Mgr. ICLic. Mariusz Sienkowski, který k nám přichází z polského Grodkówa, jako v pořadí sedmý duchovní správce se sídlem v Huštěnovicích od vzniku farnosti.