P. Antonín Směták

*13. 11 1920 – +25. 11. 1970

P. Antonín Směták se narodil 13. 11. 1920 v Huštěnovicích. Po studiu gymnazia v Kroměříži studoval bohosloví v Litoměřicích, kde byl jako salesián dne 26. června 1948 vysvěcen na kněze.

Dne 26. června 1948 dojel odpoledne do svého rodiště novokněz salesián P. Antonín Směták. Krojovaní mládenci na koních mu přijeli na nádraží naproti – v kočáře s ním přijeli otec, matka, P. Méd, salesián jako primiční kazatel. U sochy sv. Jana Nepomuckého byla postavena slavobrána, zde bylo přivítání. Vítal jej nejprve místní farář P. Richard Němčák, pak jeho příbuzní, školáci, kteří mu předali novou rochetu, štolu, křížek a kytici. Nakonec jej vítal i předseda MNV Václav Hampala. Novoknězi věnoval poukaz na 24 m plátna na výbavu.  Po přivítání se průvod odebral do kostela na sv. požehnání.
 
Na druhý den byla primiční mše. Kázání měl před kostelem P. Méd, mše sv. byla v kostele, asistovali při ní oba bratři - zdejší rodáci Němcové. Velmi pěkně působila při přivítání i při primicii salesiánská hudba, čítající 35 členů, všechno mladých hochů. Dlouho na ně lidé vzpomínali, účast na primici byla převelká.

Po vysvěcení působil v salesiánském ústavu v Pardubicích. Když v roce 1950 byly u nás zrušeny řády a kongregace, byl povolán do vojenské služby. Po vojně byl varhaníkem v Liptále, okres Vsetín, pak 6 roků varhaníkem ve Vítkově. Odtud jako varhaník přesídlil do Znojma ke sv. Mikuláši, kde působil až do své smrti.

Dne 25. listopadu 1970 P. Antonín Směták zesnul. Jeho pozůstalí rodiče byli Vojtěch Směták a Františka, rozená Habáňová, bratři František a Vojtěch.

Pohřeb se konal ve Znojmě ráno, v Huštěnovicích ve 14 hodin z  rodného domu, v němž bydlel pak jeho bratr František. Pohřební obřady v domě a v kostele vykonal příbuzný zesnulého PhDr. Metoděj Habáň, dominikán, administrátor. K hrobu ho doprovodilo 46 kněží, 19 řeholních sester. Pohřební průvod hudebníci a mládež z Huštěnovic v krojích ho doprovodili k hrobu. U hrobu mu za salesiánskou práci poděkoval provinciál řádu, za padesátníky – rovníky p. František Adamík.

Dne 19. července 1970, když se sešel na oslavě padesátin s vrstevníky a při loučení řekl: „Kdo z nás první umře? Bůh oslav jeho duši.“

_{Podkladem je kronikářská práce paní Aleny Bazalové.}